Náš příběh
CHS MiaBaraU
Jsme malá chovatelská stanice křečíků Roborovského a Campbellova. Křečíky chováme v domácím prostředí a od malička je zvykáme na ruku.
Křečíci u nás bydlí převážně v plastových boxech z Ikea o rozměru 56x39x28cm. V každém boxu mají dřevěný domeček, napáječku s vodou, mističku s jídlem, toaletku s koupacím pískem a někdy běhací kolečko. Pro zábavu na prolézání dostávají roličku od toaletního papíru. Jako podestýlku používáme bezprašné hobliny, dřevěné štěpky, nebo konopné pazdeří. V domečku mají buď seno, nebo natrhané kousky neparfemovaných papírových kapesníků, ubrousků nebo toaletní papír, doporučujeme přírodní keitee, ale je na Vás co si vyberete 😊 .
Hlavní složku potravy našich chlupáčů tvoří směs zrní určená přímo pro křečíky. Dále dostávají kousek čerstvé zeleniny (milují ledový salát a okurku), někdy kousek ovoce (jablíčko, hrušku, hroznové víno, kaki), 1 - 2x týdně trošku bílého jogurtu, nebo tvaroh. Jako pamlsek si oblíbili sušené moučné červy a dýňová semínka. Občas jim udělá velkou radost piškotka, nebo ovocný dropsík. Na okusování a broušení zoubků dostávají větvičky z ovocných stromů a minerální kámen.
Pár postřehů a rad do začátku, pokud si zvolíte za kamaráda mládě křečíka Roborovského
Jako svého nového kamaráda jste si vybrali křečíka Roborovského, tak se Vám pokusíme tohoto drobečka trochu přiblížit. Pochází z pouštní oblasti Mongolska a severní Číny, proto umí velmi dobře hospodařit s vodou. Nedivte se, že vody z napáječky nebude příliš ubývat. Naopak, kdyby se u křečíka objevila velká žíznivost, mohla by to být známka onemocnění cukrovkou. I to se někdy bohužel stává. Cukrovka u tak malého tvorečka není léčitelná, život křečíka je pak často velmi krátký. Proto je vhodné tomuto předcházet stravou neobsahující velké množství cukru a tuku.
Roboráček je cca 5-6cm velký hlodavec. Od nás odchází mláďata nejdříve 4 týdny po narození a všechna mají minimální váhu nad 16g. Dospělá samička mívá v průměru kolem 30g, samec o něco více, cca 33g. Ale v chovu se nám objevují i samci, co mají v produktivním věku 40g. Takže se neděste, rozmezí 26 - 40g je v pořádku.
Křečík Roborovského je všežravec. Pokud si odnášíte mláďátko čerstvě odstavené od maminky, bylo by dobré, dávat mu prvních 14 dní ještě každý den trošku bílého jogurtu. Stačí třeba na kávovou lžičku, on si to olíže. Je to výborný zdroj bílkovin, které potřebuje pro svůj růst a byl na to zvyklý. Později stačí obohacovat běžnou stravu o bílkoviny 1x týdně (bílý jogurt, netučný tvaroh, vařený vaječný bílek, nesolené vařené kuřecí maso, granule pro koťata....opravdu kousíček, vždy myslete na to, jak je křečík velký a kolik mu toho dáváte v poměru k jeho tělíčku). Hlavní složkou potravy by měla být kvalitní krmná směs. Vzoreček takové směsi jste si odnesli společně s mláďátkem. Je k sehnání na Rodentia.cz - směs pro křečíky Adewallé, nebo Adewallé extra. Tuto směs navrhla chovatelka Roboráčků přímo na míru těmto chlupáčům. Najdete v ní i sušené červíky, které mají křečíci moc rádi, jsou pro ně také zdrojem bílkovin a dají se použít i jako pamlsek za odměnu. Jako odměnu dáváme také vyloupaná dýňová semínka. Milují je. Každý den je pak dobré přidat ke směsi ještě kousek čerstvé zeleniny, vyjímečně ovoce. Mají rádi ledový salát, okurku, kapii, listy pampelišky, může být i květ, nebo květy sedmikrásky, někteří i kousek mrkvičky, ale většina nám jí ignoruje. Ovoce jim samozřejmě moc chutná, ale pozor na cukr, opravdu jen občas a kousíček. Budou vděční, když jim z procházky venku přinesete třeba větvičku z jabloně. Budou si jí hezky ohlodávat a prospěje to i jejich zoubkům. Piškotku jim jako mls občas také dopřejeme, ale opět kupujeme ty pro zvířátka se sníženým obsahem cukru.
O vybavení ubikace jste si toho jistě již hodně nastudovali na internetu. Tak jen pár věcí na shrnutí. Podestýlka by neměla být prašná. Křečíci rádi hrabou a norují. Ušetříte si tak cestu k veterináři se zánětem očička, kýcháním a podobně. Dřevěné peletky nejsou vhodné, jsou pro křečíka příliš tvrdé, mohly by mu způsobit otlaky a opět se v nich nedá norovat. Křečík by měl mít v ubikaci místo, kam se může schovat. Na trhu je mnoho krásných domečků, nebo stačí třeba i papírová krabička od čaje.... Snadno se při znečistění vymění za jinou. Do domečku si u nás křečíci nastěhují na proužky natrhané neparfemované papírové kapesníky a vytvoří si z nich pelíšek. Pro tyto účely nikdy nedávejte křečíkovi obvazovou vatu ani kusy textilu. Není to pro ně vhodné a ohrožuje to jejich zdraví. Dále v ubikaci nesmí chybět voda. Doporučuji napáječku. Křečíci jsou na ní od nás zvyklí a navíc se můžete spolehnout, že nebude docházet k znečistění vody podestýlkou, tak jako v případě mističky. Mistička na potravu je věc dobrovolná. Někdo dává krmnou směs do mističky, někdo schovává po ubikaci a vytvoří tak pro křečíka zábavu při hledání potravy. Dále je vhodné křečíkovi poskytnout nádobu s pískem pro činčily. U nás používáme plastové toaletky pro křečíky, ale stejně dobře poslouží i větší miska, nebo položená větší skleněná kořenka. Křečík si v písku čistí kožíšek a někteří se tam naučí chodit čůrat. Moč v písku vytvoří hrudky, které je pak snadné pomocí minilopatičky nebo sítka odstranit a máte zase čisto. Roboráček je (hlavně v noci) velmi aktivní a rychlý běžec. Málokdo z nás má doma prostor, aby mu poskytl velkou ubikaci, ve které by se řádně vyběhal. Proto je dobré mu do ubikace pořídit běhací kolečko. Pro Roboráčky stačí s průměrěm 20cm. Při výběru dbejte na to, aby nášlapná plocha, po které křečík v kolečku běhá, byla plná. Nikdy žádné otvory ani mřížky, je tam opět velké riziko úrazu. Nám se osvědčila plastová kolečka od Trixie, jsou snadná na údržbu a relativně tichá. Chovatelé si také chválí dřevěná kolečka, tam ale doporučuji před prvním použitím opatřit kolečko nátěrem bezbarvým lakem vhodným na dětské hračky. Křečíci jsou občas čuňátka a do kolotoče si načůrají. Moč by se do nechráněného dřeva nasákla a jen těžko byste to z něj vymývali. V tomto ohledu je plast ideální. Pro zábavu křečíka je dobré dát do ubikace různé prolézačky, dřevěné nebo travní tunely, postačí i rulička od toaletního papíru. To už opravdu záleží na Vás, jak moc budete kreativní. Jen mějte na paměti, že by vše mělo být z materiálů zdravotně nezávadných, u kterých nevadí, když je křečík ochutná.
Roboráčci jsou povahově hodně plaší a velice rychlí. Proto se jim také přezdívá "turbo křečík". Ale nebojte se, s přibývajícím věkem i ten největší "fofrník" zpomalí! Nejsou proto úplně vhodní k malým dětem. Pro dítě v předškolním věku by byl křečík jen na pozorování, manipulace s ním by byla pro dítě velmi obtížná. Vždy mějte na paměti, že křečík není pro dítě hračka, je to živý tvor a mělo by se s ním také tak zacházet.
Vašeho nového kamaráda jsme se snažili od miminka brát do ruky a zvykat ho na kontakt s člověkem. Teď je na Vás, abyste v započaté práci pokračovali. Křečík by měl vědět, že ruka není nepřítel. Neublíží, naopak přináší jídlo a pamlsky. Nemusíte se bát křečíkovi položit ruku do ubikace a nechat ho ruku očichat. Většina se naučí na ruku nalézt a nechá se tak vyndat. Zezačátku je dobré nalézání na ruku trénovat mimo ubikaci. Připravit si na to jiný menší box nebo krabici jen s podestýlkou. Položit ruku a čekat. Když křečík na ruku sám naleze, na malou chvíli ruku zvednout, klidným hlasem na něj mluvit, pochválit ho a zase vrátit. Dát odměnu a zkoušet to dál. Dobu strávenou na ruce postupně prodlužovat. Snažte se vyhnout neopatrné manipulaci, nezradit jeho důvěru. Těžko se pak získává zpět. Buďte trpěliví. Věřím, že se Vám navázání přátelství s Vaším Roboráčkem podaří a budete si dělat navzájem radost.